Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Biotech Act: Evropa chce posílit konkurenceschopnost v klinickém výzkumu

protextSK25-homepage

19.11.2026, 09:04

Praha/Brusel 19. listopadu 2026 (PROTEXT) - Evropská unie pokračuje v přípravě nové legislativy European Biotech Act, která má posílit konkurenceschopnost evropského biotechnologického a farmaceutického výzkumu a zlepšit dostupnost inovativní léčby pro pacienty. Návrh Evropské komise nyní prochází projednáváním v Radě EU a Evropském parlamentu. Jednou z klíčových součástí návrhu je revize evropského nařízení o klinických hodnoceních, která má zjednodušit administrativní procesy, zkrátit schvalovací lhůty a usnadnit realizaci mezinárodních klinických studií.

Evropský Biotech Act reaguje na rostoucí globální konkurenci v oblasti výzkumu a vývoje nových léčiv. Podle analýzy společnosti IQVIA pro Evropskou federaci farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA) klesl podíl Evropského hospodářského prostoru na celosvětovém počtu komerčních klinických studií z 22 % v roce 2013 na 12 % v roce 2023. Mezi lety 2018 a 2023 se zároveň přibližně o 60 tisíc snížil počet pacientů zařazených do studií, které zahrnovaly alespoň jedno výzkumné pracoviště v Evropském hospodářském prostoru. Nová legislativa má pomoci tento trend zvrátit, odstranit zbytečné administrativní překážky a vytvořit předvídatelnější prostředí pro klinický výzkum.

„Evropa v posledních letech ztrácí tempo i investice do klinického výzkumu ve prospěch Spojených států a Číny. Biotech Act představuje příležitost tento trend zvrátit. Potřebujeme zkrátit schvalovací lhůty, odstranit zbytečnou administrativu a přivést do Evropy více klinických studií. Získají tím pacienti, kteří se mohou dostat k inovativní léčbě dříve, lékaři díky zkušenostem s nejmodernějšími terapeutickými postupy i zdravotnické systémy, kterým klinické studie pomáhají snižovat náklady na léčbu. Velký potenciál vidíme také ve využití umělé inteligence a digitalizace, například při přípravě klinických studií, sběru dat nebo v možnostech zapojení pacientů na dálku,“ uvádí David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

K budoucí podobě European Biotech Actu a jeho dopadům na klinický výzkum se v listopadu uskutečnil v Evropském parlamentu v Bruselu kulatý stůl pořádaný Asociací inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) za účasti zástupců evropských institucí, českého ministerstva zdravotnictví, farmaceutického průmyslu a pacientských organizací.

„Klíčové je, abychom přišli s legislativou, která bude ambiciózní, ale zároveň vymahatelná. Evropa může v oblasti biotechnologií udělat obrovský pokrok, pokud dokáže naplno využít výhod jednotného trhu. Výzkum, vývoj i zavádění biotechnologií do praxe jsou mimořádně nákladné, a proto je zásadní spolupráce napříč členskými státy a co nejjednodušší pravidla. Ve výsledku z toho nebude těžit pouze průmysl, ale především pacienti, kteří získají rychlejší přístup ke kvalitní inovativní léčbě. Právě tento cíl nesmíme během legislativního procesu ztratit ze zřetele,“ říká Ondřej Krutílek, poslanec Evropského parlamentu.

Rychlejší schvalování klinických studií

Jedním z nejvýznamnějších opatření European Biotech Actu je plánovaná úprava nařízení o klinických hodnoceních. Návrh Evropské komise počítá se zkrácením standardní lhůty pro počáteční povolení klinické studie ze 75 na 47 dní, pokud není nutné vyžádat si doplňující informace. Současně má omezit duplicitní dokumentaci, zlepšit koordinaci mezi členskými státy a usnadnit realizaci studií ve více evropských zemích. Větší prostor by měly dostat také moderní technologie, včetně umělé inteligence při navrhování klinických hodnocení, digitálního sběru dat a inovativních způsobů provádění studií.

„Ministerstvo zdravotnictví ČR podporuje hlavní cíle evropského Biotech Actu. Potřebujeme rychlejší, koordinovanější a předvídatelnější schvalování klinických studií a větší harmonizaci pravidel napříč Evropskou unií. To vše ale musí probíhat bez kompromisů v oblasti bezpečnosti pacientů a kvality získávaných dat. Za důležité považujeme také jasné vymezení odpovědností jednotlivých aktérů a zachování možnosti členských států připomínkovat společné postupy. Samotné přijetí legislativy přitom nebude stačit. Rozhodující bude její praktické zavedení a zajištění dostatečných kapacit, aby bylo možné nové požadavky a lhůty skutečně dodržovat,“ vysvětluje Jana Hlaváčová, vedoucí oddělení hodnocení zdravotnických technologií ministerstva zdravotnictví ČR.

Význam rychlého přijetí legislativy zdůrazňují také zástupci evropského farmaceutického průmyslu. V globální konkurenci o umístění klinických studií rozhoduje vedle odborných kapacit a kvality zdravotnictví také rychlost schvalovacích procesů a předvídatelnost regulatorního prostředí.

„Celosvětová konkurence v oblasti klinických hodnocení sílí. Evropa přitom má příležitost posílit svou pozici jako atraktivní místo pro farmaceutický výzkum a vývoj. Návrh evropského aktu o biotechnologiích (European Biotech Act) obsahuje několik opatření, která mohou zlepšit podmínky pro klinický výzkum v Evropě. Patří mezi ně kratší lhůty pro schvalování, možnost souběžného posuzování změn, omezení duplicitních požadavků na dokumentaci a jednodušší postupy pro provádění klinických hodnocení ve více zemích. Těšíme se na spolupráci s tvůrci politik a dalšími partnery, aby byla legislativa rychle přijata a účinně uvedena do praxe. Může tak přispět k lepším podmínkám pro klinický výzkum a inovace a zvýšit konkurenceschopnost Evropy v této oblasti. V konečném důsledku z toho budou mít prospěch pacienti,“ uvádí Alexandra Tamas, místopředsedkyně pracovní skupiny EFPIA Biotech Advocacy Task Force a ředitelka pro evropské veřejné záležitosti společnosti Novartis.

Silnější hlas pacientů

Některé změny pravidel pro klinická hodnocení by mohly pacientům přinést konkrétní přínosy, zejména více příležitostí zapojit se do klinického výzkumu. Evropské pacientské organizace zároveň upozorňují, že legislativní změny by měly více zohledňovat potřeby samotných účastníků studií.

„Pro pacienty je nejdůležitější, aby nová legislativa skutečně zohledňovala jejich potřeby. To znamená zapojovat je již do přípravy klinických studií, harmonizovat formuláře informovaného souhlasu a usnadnit přeshraniční přístup ke klinickým hodnocením. Pacienti by neměli být znevýhodněni jen proto, že se vhodná klinická studie neuskutečňuje v jejich domovské zemi. Stejně důležité je, aby účastníci klinických studií lépe odráželi rozmanitost populace. K tomu je třeba odstraňovat překážky, kterým čelí skupiny obyvatel s omezeným přístupem ke klinickému výzkumu nebo s nedostatečným zastoupením ve studiích. Musíme zajistit, aby poznatky z klinických studií tuto rozmanitost odrážely a daly se využít v evropské zdravotnické praxi,“ uzavírá Solène Jouan, specialistka na evropskou zdravotní politiku organizace European Patients’ Forum.

European Biotech Act představuje příležitost ke zjednodušení evropské regulace, ale také k posílení pozice Evropy v mezinárodním výzkumu. Rozhodující bude, zda se podaří navrhované změny promítnout do skutečně rychlejších a koordinovanějších procesů napříč členskými státy. Právě jejich praktické fungování určí, zda Evropa dokáže přilákat více klinických studií a nabídnout pacientům širší možnosti přístupu k inovativní léčbě.

 

Zdroj: Asociace inovativního farmaceutického průmyslu

www.aifp.cz

 

PROTEXT

 


Přidejte si náš web mezi preferované zdroje ve Vyhledávání Google.

Přidat mezi preferované zdroje Google