Praha 5. listopadu 2026 (PROTEXT) - Tuzemská města stojí před jednou z největších stavebních výzev posledních dekád. Kancelářské budovy, hotely, školy, nemocnice, bytové domy i průmyslové objekty postupně stárnou a čím dál častěji vyžadují rozsáhlé rekonstrukce. Podle aktuálního návrhu Strategie renovací budov ČR se v naší zemi nachází více než 4,2 milionu budov, přičemž určitá část z nich bude v následujících letech potřebovat modernizaci.
Z aktuálních dat Ministerstva průmyslu a obchodu vyplývá, že v České republice stojí více než 2,1 milionu rodinných domů, 180 tisíc bytových domů, téměř 30 tisíc administrativních budov a více než 61 tisíc objektů určených pro ubytování a stravování. Více než polovina rodinných domů je starší než 35 let a významnou část veřejného fondu tvoří budovy škol, kulturních zařízení a zdravotnických objektů postavené před několika desítkami let. „Renovace budov není jen otázkou energetických úspor, ale také nižších nákladů pro domácnosti, vyšší kvality bydlení a větší energetické bezpečnosti země. Chceme vytvořit podmínky pro to, aby modernizace budov byla dlouhodobě dostupná, efektivní a ekonomicky smysluplná,“ uvedl při představení Strategie renovací budov ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Budoucnost stavebnictví není v demolici
Moderní rekonstrukce dnes zdaleka neznamenají pouze opravu fasády, výměnu oken nebo technického vybavení. Stále častěji zahrnují rozšíření budov, změnu jejich funkce nebo vznik nových prostor prostřednictvím nástaveb a přístaveb. Význam modernizace potvrzuje i skutečnost, že více než 347 tisíc budov v České republice se nachází v památkových rezervacích, nebo pásmech. Právě zde je potřeba citlivě kombinovat ochranu historických hodnot s moderními stavebními technologiemi. „Rekonstrukce je rychlejší, levnější a ekologičtější než novostavba. Není třeba zabírat novou půdu, zdlouhavě řešit povolení a čekat roky na výstavbu. Vždyť povolovací procesy na bytové domy trvají často déle než sedm let. Zároveň vracíme rychle do oběhu byty, které by jinak zůstaly nevyužité. To je problém, který trápí celou zemi,“ říká Jaroslav Ton, spoluzakladatel Salutem Group.
Rekonstrukce jako investice do budoucnosti
Podle odborníků nebude budoucnost stavebnictví stát pouze na výstavbě nových budov, ale především na chytré transformaci těch stávajících. Revitalizace administrativních budov, hotelů, škol, nemocnic nebo bytových domů se stávají jedním z nejperspektivnějších segmentů trhu. Klíčovou roli v tomto trendu budou hrát lehké konstrukční systémy, které umožňují budovy rozšiřovat bez nutnosti rozsáhlých zásahů do nosné konstrukce. „Stále větší roli budou hrát udržitelné konstrukční systémy. Moderní dřevěné konstrukce díky své nízké hmotnosti umožňují citlivě rozšiřovat a modernizovat stávající budovy, často bez významných zásahů do jejich nosných konstrukcí. Vysoká míra prefabrikace a rychlá montáž navíc pomáhají zkrátit dobu výstavby a omezit hluk, prašnost i další zásahy do běžného provozu budovy a jejího okolí. Díky těmto vlastnostem jsou dřevěné konstrukce efektivní pro nástavby, přístavby, vestavby i rekonstrukce. Přispívají tak k lepšímu využití stávajících budov a dřevo jim dává novou perspektivu,“ říká Radek Oslizlo, technický ředitel společnosti vyrábějící konstrukční systém NOVATOP, založený na křížem vrstveném dřevě.
Dřevo dává starým budovám nový život
Že lehké dřevěné konstrukce nacházejí uplatnění při modernizaci nejrůznějších typů budov, dokládá řada již dokončených realizací v České republice. Systém NOVATOP byl využit například při nástavbách na více než sto let starém domě v Opavě, základní škole nedaleko Prahy či hotelu v samém centru Brna. Zajímavým příkladem je také funkcionalistická vila v Ostravě, jejíž nové podlaží natolik přirozeně navazuje na původní architekturu, že použití dřevěné konstrukce není na první pohled patrné. Vedle nástaveb se dřevo uplatňuje také při rekonstrukcích, vestavbách a přístavbách. K novějším realizacím patří přístavba kancelářského objektu v Ostravě, jejíž architektonické řešení vychází z historických světlíků průmyslových hal ve Vítkovicích a industriální charakter stavby zjemňuje přiznaným dřevem. Dalším příkladem je vestavba v Marině na břehu Vltavy v pražských Holešovicích, díky níž vznikl loftový prostor pro coworking, prezentace a eventy. Všechny tyto realizace zároveň ukazují, jak důležitou roli hrají architekti, kteří dokážou s pomocí dřevěných konstrukcí citlivě navázat na původní architekturu a dát stávajícím budovám nový život.
Fakta o českém stavebním fondu
- V České republice se nachází více než 4,24 milionu budov.
- Více než 2,16 milionu z nich tvoří rodinné domy.
- V ČR je evidováno přibližně 180 tisíc bytových domů.
- Součástí stavebního fondu je také téměř 30 tisíc administrativních budov.
- Více než 61 tisíc budov slouží ubytování a stravování.
- Více než polovina rodinných domů je starší než 35 let.
- Přes 347 tisíc budov se nachází v památkových rezervacích, památkových zónách nebo jejich ochranných pásmech.
- Budovy určené pro vzdělávání, kulturu a zdravotnictví patří mezi segmenty s nejvyšším podílem staršího stavebního fondu a budou patřit mezi klíčové kandidáty na modernizaci v příštích letech.
Zdroj: LvM