Náklad na prázdná pracovní místa: Proč přeplácení náboru firmu nakonec nevytrhne

Praha 13. srpna 2026 (PROTEXT) - Nedostatek pracovních sil už dávno není jen otázkou HR oddělení, ale klíčovým ekonomickým problémem ovlivňujícím ziskovost firem. Náklady spojené s neobsazenými pozicemi přesahují přímé výdaje na nábor a mají negativní dopad na celou produkci. Michael Vávra připomíná, že firmy musí vyčíslit nejen náklady na nový nábor, ale hlavně ztráty způsobené absencí lidí – nižší produkci, prodloužené dodací lhůty nebo vyšší výdaje na přesčasy. „Musíte vědět, co vás stojí prázdné místo.“

Michal Mikulášek, CEO společnosti Prodator upozorňuje, že krátkodobé řešení ve formě přesčasů skutečně pomáhá, ale z dlouhodobého hlediska znamená vyšší fluktuaci a zhoršení kvality práce: „Investice do hledání nových cest náboru, může být slepá cesta, ale ještě horší je nedělat nic a čekat zázrak.“ Dodatečné náklady často zahrnují také snížení morálky zaměstnanců, kteří jsou přetížení, což může vést ke zhoršení pracovního prostředí a ztrátě klíčových zaměstnanců.

„Cena prázdného místa se často počítá jen do doby, než ho obsadíme – ale skutečná ztráta začíná až tam, kde končí. Cost per exit, tedy náklady spojené s odchodem klíčového člověka, bývají ve firmách výrazně podceněné, přitom zahrnují nejen nábor náhrady, ale i ztrátu know-how, zpomalení týmu a nezřídka i poškození značky zaměstnavatele, které se pak promítá do dalšího náboru. Firmy, které investují do retence a budování značky zaměstnavatele stejně systematicky jako do samotného náboru, si ve výsledku šetří výrazně víc, než kolik je stojí prevence,“ říká Táňa Strojná, externí HR konzultantka.

Dopady prázdných míst

Firmy, které si uvědomí hodnotu těchto nákladů, získávají strategickou výhodu a jsou schopny alokovat dostatečné zdroje do náboru a rozvoje zaměstnanců. Bez systematického přístupu k měření a porovnávání nákladů na nenaplněná místa a efektivní nábor totiž ekonomická ztráta roste exponenciálně.

Průzkum Hospodářské komory z prosince 2025 ukazuje, že firmy nejčastěji postrádají pracovníky pro výrobu, odborné technické profese, pracovníky služeb, ale také manažery a další řemeslníky. Tento trend má negativní dopad na celkovou ekonomiku České republiky. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků omezuje schopnost firem expandovat, inovovat a zvyšovat produktivitu. Dlouhodobě může vést k nižšímu ekonomickému růstu a ztrátě konkurenceschopnosti na mezinárodních trzích.

Michaela Smit, Externí HR Business Partne doplňuje: „Firmy často řeší, jestli je recruitment fee příliš vysoké, ale už si nespočítají, kolik je stojí každý další měsíc neobsazené pozice. U klíčových rolí přitom nebývá nejdražší samotný nábor, ale ztracený výkon, přesčasy ostatních, odkládané projekty a čas manažerů, kteří suplují chybějící kapacitu. Šetřit desítky tisíc na náboru a současně přicházet každý měsíc o násobně vyšší částku není úspora. Je to jen náklad schovaný v jiné kolonce.“

Nedostatek řemeslníků ohrožuje ekonomiku

Specificky poptávka po řemeslnících a kvalifikovaných pracovnících na stavbách je jedna z nejvýraznějších slabin trhu práce – 17,6 % firem označilo nedostatek této skupiny jako vážnou překážku v podnikání. Tento deficit se tak promítá daleko nad rámec jednotlivých podniků a ovlivňuje celý socioekonomický vývoj České republiky.

Ve světle těchto faktů je nezbytné brát nedostatek pracovníků jako problém, který představuje velké finanční ztráty nejen pro firmy, ale i pro stát, který kvůli snížené produktivitě a nižšímu ekonomickému růstu přichází o miliardy korun na daních a příjmech. Efektivní nábor a rozvoj pracovní síly jsou proto investicemi s vysokou návratností na úrovni celé ekonomiky i společnosti.

Zdroj: LvM

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz.