O klenoty je třeba správně pečovat

PRAHA 13. července (PROTEXT) - Když před několika letyvznikla myšlenka obohatit čas předletní koncertní sezóny sériívystoupení Sukova komorního orchestru a menších instrumentálníchsouborů v atraktivním prostředí prostor Pražského hradu, nastalohledání vhodného názvu. Měl obsahovat kritéria výjimečné kvalityskladeb vybraných do programů i dostatečně přitažlivou sílu tétoakce.

Rozhodnutí bylo výrazné - jde o Hudební klenoty na Pražskémhradě. A poněvadž obecenstvo je z velké části mezinárodní, putujítyto klenoty z Prahy Evropou do celého světa.

Letos se tento festival, který vyplňuje mezeru mezi Pražskýmjarem a letní sezónou konal už popáté. Je to řada podvečerníchkoncertů (nedosahující rozměrů celovečerního programu) sezajímavými zahraničními hosty i domácími sólisty.

Programy nejsou úplně standardní, lépe řečeno nejsousestaveny podle běžných programových šablon a nacházíme v nichletos především díla W. A. Mozarta, světovou premiéru Concertinapro flétnu a harfu anglického skladatele S. Dodgsona.

Stejně zajímavá byla kombinace Mozartova kvintetu pro flétnua smyčcové nástroje (která je transkripcí jeho nejrozsáhlejšíklavírní sonáty C-dur KV 521 pro 4 ruce, kterou vytvořil americkýflétnista R. Stallman a zároveň byl protagonistou této světovépremiéry) se Smetanovým 1. kvartetem e-moll "Z mého života".Stallmanova transkripce je tak trochu diskutabilní, protožeproměňuje dílo do jisté míry na skladbu koncertantní, kde mádominantní úlohu hlas flétny. To ryze komorní dílo B. Smetanyzanechalo po stránce žánrové i provedením Kvarteta Martinů dojemjednoznačnější.

Vedle zkušených hudebníků uplatňuje festival "Hudební klenotyna Pražském hradě" také princip otevírání dveří mladýminstrumentalistům, kteří splňují naděje vzniklé z jejichdosavadní koncertní činnosti.

V tomto kritériu je naprosto přesvědčivá harfenistka K.Englichová, která mi imponovala svou jistotou a instrumentálnímmistrovstvím. Když ji posloucháte, máte pocit, že hrát na harfuvůbec není těžké, což je sice dojem ošidný, nicméně dostaví sevždycky, když se setkáte s někým, kdo toto umění ovládá.

Mladou houslistku Danu Klimánkovou můžeme s klidným svědomímoznačit za velikou naději jak po stránce její výborné dispozice,tak i proto, že na její hře se projevuje dobrá škola i imponujícíestetické cítění, jehož projevem je krása tónu v celémsólistickém partu, nejen v kantilénách. Mozartův houslový koncertA-dur KV 219 patří mezi klenoty nejen jako dílo, ale jakointerpretační čin.

Sukův komorní orchestr dnes disponuje opravdu mimořádněkvalitním instrumentálním fondem, který se potvrzuje jak vnástrojovém, tak v muzikálně výborném provedení tak nesnadnéhodíla, jakým je Dvojkoncert pro housle a hoboj d-moll (Jan Adamus-hoboj, Martin Kos koncertní mistr SKO - housle ) a 6. Braniborskýkoncert J. S. Bacha - tónová vyrovnanost, agogická pružnost itechnická bravura, to byly přednosti provedení děl v cykluHudebních klenotů na Pražském hradě v letošním ročníku. Sólovéparty v Braniborském koncertu hráli s těmito přívlastky členovéviolové skupiny SKO, Karel Untermüller a Filip Kimel.

Vrcholem letošního festivalu Hudební klenoty na Pražskémhradě byl závěrečný koncert ve Španělském sále. Před orchestremstál vynikající a spontánní hudebník Wilhelm F. Walz, který shlubokým pochopením vedl komorní těleso ke skvělé dynamičnosti vúvodní Sukově Serenadě Es dur op. 6 a spolu s dechovými nástrojitaké v Mozartově Symfonii A dur op. 201. Tento koncert měl skvělésólistky - sopranistku Marinu Ulewicz (Německo), která předevšímv Mozartově árii Bella mia fiamma byla fascinující (po takovémdíle a výkonu je těžké stejně zaujmout dílem stejného druhu,natož již od Mozarta celkem krotkou árií "Oh Barbaro!" Z opery Ilre Pastore). Druhou sólistkou byla obdivuhodná Susan Kagan vMozartově klavírním koncertu F dur KV 413. Zasloužila si lepšínástroj, ale její výkon stojí za kompliment.

Letošní "Hudební klenoty na Pražském hradě" jsou uzavřeny amyslím, že by měla být uzavřena a zreformována celá tato v dobrémslova smyslu ambiciózní myšlenka. Je asi třeba se rozhodnout: coz ní zachovat a co obměnit k nové podobě dalších ročníků, neboťse domnívám, že by se jí mělo dostat povšimnutí mecenášů, kteříby jí dokázali podpořit k jejímu dalšímu šíření. Takový je života zejména život hudební.

Autor: Prof. Jaroslav Přikryl

Kontakt:

Ludmila Vybíralová, Manažerka SKO, tel.: 0602-255858, e-mail:lvybiralova@iol.cz

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkouPROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze jepublikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele,který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost.

PROTEXT