V poslední době se v médiích množí články napadající oprávněnost využití institutu jednacího řízení bez uveřejnění, dříve nazývaného také výzva jednomu zájemci. Jde o korupční jednání, jak se v článcích píše, nebo jen o úvahy autorů bez skutečně ověřených dat?
Autoři těchto úvah často odsuzují zadání zakázky jednomu dodavateli a automaticky v něm čtenáři podsouvají korupční jednání, předraženost a nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky, aniž by se předem s problematikou i daným případem dopodrobna seznámili. Vítaným terčem v těchto případech jsou informační systémy a informační technologie obecně. Realita je ovšem jiná, to už se v článcích nepíše, jelikož to není pro čtenáře tak zajímavé.
Nejčastější chybou přitom je jednání autora, který obvykle najde vybranou zakázku, sečte fakturované částky za několik let zpátky a k výsledné sumě připíše "bez výběrového řízení!" Čtenáři jsou tak špatně informováni a kauza nabývá na intenzitě, poněvadž aféry tohoto typu jsou vyhledávaným tématem. Novinář toto bohužel považuje za dobře odvedenou práci.
Jednací řízení bez uveřejnění je zákonem dané!
Příkladem za všechny je často zmiňovaný "Jednotný ekonomický informační systém Hlavního města Prahy (JES)" a jeho 57 městských částí. Jím "proteče" ročně více než 44 miliard korun (tedy asi tolik, kolik představuje rozpočet ministerstva obrany).
Pro vysvětlení: v programech JES se realizují a evidují veškeré ekonomické operace, tedy účetnictví, rozpočtování, pohledávky, závazky, majetek, odpisy majetku, hotovostní a bezhotovostní operace atd. Každý rok je v něm zpracováno přes 500 tisíc faktur, přes milion pokladních dokladů, 400 tisíc platebních dokladů, přes 550 tisíc majetkových karet atd.
Systém po celém hlavním městě používají cca tři tisíce uživatelů a starají se o něj desítky lidí. To se ovšem čtenář již nedozví. Stejně jako informaci o tom, že existují případy, kdy je využití zde uplatněného instrumentu jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBÚ) nejenom že z hlediska efektivity a ochrany investic možné, ale dokonce z legislativních důvodů nutné. V IT je JŘBÚ uplatňováno v případech plynulého rozvoje již jednou vysoutěženého informačního systému a zajištění jeho podpory a údržby.
Nejde tedy o tajnou věc, nýbrž o standardní způsob vypsání tendru dle zákona o veřejných zakázkách. Ten také přesně definuje, v jakých případech lze JŘBÚ použít a za jakých podmínek.
GORDIC pod palbou kritiky. Neoprávněně!
To je i případ JES a některých dalších projektů společnosti GORDIC, proti které se v poslední době brojilo několikrát. Firma má vzhledem ke své obchodní politice výhradní právo své programy šířit, tedy dodávat kopie a poskytovat licence k užití, a tyto programy udržovat a upravovat. Daný informační systém tak může z logiky věci rozvíjet a komplexně podporovat pouze ona. Výhradnost tohoto práva není nijak účelová s cílem jakkoliv zákazníka omezovat nebo držet v šachu. Firma ho praktikuje od svého vzniku: snaží se mít touto cestou pod kontrolou vývoj svého softwaru, ale i nesmírně důležitou metodiku jeho používání, kvalitu implementace a poskytování podpory.
Veškerá nařknutí pro nezákonné jednání jsou v podobných případech pouhou snahou médií o překrucování fakt ve prospěch zajímavosti tématu či obsahu. Média se tímto ovšem dopouštějí v konkrétních případech poškozování značky daných společností. Což je protizákonné!
Kontakt:
Michaela Čapková